Velikonoční týden den po dni

Frutiko kytice i pro malé nezbedy
9.4.2019
5 tipů na dokonalé Velikonoce
19.4.2019

Velikonoce stejně jako Vánoce patří k nejvýznamnějším vícedenním svátkům nejen u nás, ale také ve světě. Pojďme si vysvětlit původ a tradice jejich jednotlivých dnů.

Popeleční středa – šest týdnů před Velikonocemi, kdy končí masopustní veselí a začíná postní doba, kdy by měly skončit plesy, zábavy, hodování a zabíjačky. Na mši dostávají křesťané na čelo křížek z popele ze spálených kočiček. V tento den stejně jako na Velký pátek dodržují věřící přísný půst.

Květná neděle – tímto dnem začíná svatý nebo-li pašijový týden. Výraz pašije značí příběhy o umučení a smrti Ježíše Krista. O květné neděli Ježíš vjíždí do Jeruzaléma a lidé jej vítali a mávali palmovými listy. V lidové tradici ženy obcházely vesnici se stromečkem zdobeným pentlemi a vyfouknutými vajíčky a vítaly tak symbolicky budoucí bohatý rok.

Modré (žluté) pondělí a šedivé úterý – dny, kdy se uklízelo. O šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů.

Škaredá středa – Jidáš zradil Ježíše. Jinak také sazometná, protože se v tento den vymetaly komíny. Ženy se dříve oblékaly do tmavých šatů a začaly tři přísné postní dny, kdy se jedla čočka a hrách. Neměli bychom se škaredit, proto „škaredá“ středa.

Zelený čtvrtek – křesťané si připomínají poslední večeři Páně. O zeleném čtvrtku bychom měli jíst něco zeleného – špenát či kopřivy, abychom zůstali po celý rok zdraví. Zdraví se týkal také zvyk dát si k jídlu jidáše s medem pro upevnění zdraví. Toto pečivo připomíná spletený provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Velký pátek – ukřižování Ježíše Krista. Křesťané se postí. Velký pátek je spojen s řadou pohanských zvyků. Podle pověry by se nemělo v tento den hýbat se zemí – rýt, ani prát prádlo. Lidová tradice také vypráví o otevírání pokladů ve skalách. Hlas zvonů nahrazují různé řehtačky a klapačky.

Bílá sobota – den vzkříšení Ježíše Krista a vrácení zvonů z Říma. Podle lidové tradice se bílily domácnosti, odtud název soboty.

Velikonoční neděle – nebo-li boží hod velikonoční, kdy se slaví vzkříšení Ježíše Krista, který vstal v noci z mrtvých a připadá na den po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Pekly se a světily pokrmy – mazance, vajíčka, beránci.

Velikonoční pondělí – vrcholí oslavy v podobě pomlázky a pokračuje hodokvas. Hlavním symbolem jsou malovaná vejce, kterým byla připisována zvláštní síla.

Lenka Bardúnová Růžičková
Lenka Bardúnová Růžičková
Maminka na mateřské, autorka článků pro Frutiko.

Napsat komentář