Velikonoce

Velikonoce si řada lidí spojuje se svátky jara. Křesťané v tyto dny oslavují svůj největší svátek – zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mnoho velikonočních zvyků však pochází z pohanské mytologie.

Jedná se o pohyblivý svátek, datum je odvozeno od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku.

Symbolem Velikonoc jsou vejce jako zrození nového života. Ženy a dívky již tradičně barví vajíčka a darují je mužům, kteří o velikonoční pondělí chodí tzv. na pomlázku a šlehají ženy ručně upletenou „pomlázkou“ z vrbového proutí, která se v různých regionech nazývá různě, např. žíla, korbáč, tatar. Tímto zvykem má být zajištěna krása, zdraví a plodnost.

S Velikonocemi je úzce spjatá také gastronomie. Na zelený čtvrtek je třeba uvařit něco zeleného, oblíbený je špenát nebo nádivka z kopřiv. Slavnostním pokrmem podávaným na velikonoční neděli může být pečené jehněčí a jako dezert nesmí na svátečním stole chybět beránek, mazanec nebo jidáše. Zajímavým zvykem v některých zemích je pojídání křenu, který symbolizuje hřebíky nebo hořkost utrpění Krista. V židovské tradici se zase o pesachu pojídá hořká bylina na znamení utrpení při Exodu.