Rozhovor a článek pro Lidovky.cz

Z Turecka si Klára Sezgin přivezla nejen lásku a exotické příjmení, ale také inspiraci. Před třemi lety rozjela se svým tureckým manželem a kamarádkou výrobu ovocných kytic. Teď chtějí firmu Frutiko rozšířit po celé republice.

Sídlo firmy Frutiko v pražských Modřanech není nikterak velké, v jedné místnosti se pracuje s ovocem: vyřezávají se líbivé tvary, některé kousky se namáčejí do čokolády a vzniká výsledná aranže.

Ovoce na špejli se zapichuje do listového salátu v košíčku nebo květináči, jednak se s ním dobře pracuje, jednak svou zelenou barvou vhodně doplňuje pestrobarevnou kytici.

V další, chladné místnosti se skladuje ovoce, vedle se pak pečou a zdobí muffiny pro dortové kytice. Je zde i kancelář, odkud Klára Sezgin se svou kamarádkou Ceydou vše řídí a spravují.

Z Modřan putuje k zákazníkům každý měsíc téměř tisícovka jedlých dárků. Nicméně třeba na Valentýna musí takové množství vzniknout za jediný den. Pro takové příležitosti má firma s pěti zaměstnanci v záloze brigádnice, jež s výrobou pomohou.

Jednodušší kytice už ve Frutiku zvládnou vytvořit během dvaceti minut. To ovšem neplatí pro netradiční zakázky, ty zaberou i pár hodin, největší kytice z ovoce, kterou tu tvořili, vážila skoro patnáct kilogramů.

V Americe mají ovocné kytice už dvacetiletou tradici, v zahraničí jsou populárním trendem, v Česku nic podobného dosud nefungovalo a ani dnes tu Frutiko nemá téměř žádnou velkou konkurenci. Také proto by firma ráda otevřela další pobočky formou franšízingu.

„Chceme zajistit, aby naše produkty byly k mání ve městech, kde o ně lidé mají zájem, rozšířit možnosti rozvozu a zároveň uchovat značku a kvalitu,“ říká Klára Sezgin, ředitelka společnosti Frutiko international, s tím, že pobočky v Praze a Brně jim zatím stačí.

Zatímco minulý rok Frutiko vytvořilo obrat přes půl milionu korun měsíčně, nyní je to dvojnásobek.

„Obraty stále rostou, také díky nové pobočce v Brně a novým produktům: dortovým kyticím, které můžeme rozvážet po celé republice,“ vysvětluje Sezgin. „Myslím, že máme obrovský potenciál a i nadále porosteme,“ míní mladá podnikatelka.

Z pražské pobočky ovocné kytice putují pouze po hlavním městě a středních Čechách, z brněnské pak po jihomoravské metropoli a okolí, delší rozvoz povaha zboží nedovoluje. Kamkoliv pak kromě kytic ze zdobených muffinů mohou dorazit ještě ovocné bonboniéry.

Frutiko funguje na bázi e-shopu, kdy je zboží na základě konkrétní objednávky doručeno na vybranou adresu nebo si jej lze vyzvednout osobně. Kamenný obchod Frutiko zatím nechystá.

„Zákazníci většinou nenakupují hned, ale vyčkávají na vhodnou příležitost – narozeninovou oslavu, výročí a podobné významné události, aby tento netradiční dárek někomu věnovali,“ vysvětluje Klára Sezgin. Zdravou pochoutku se doporučuje sníst týž, případně druhý den.

Žádné klobásy

Sortiment nyní čítá kolem padesáti produktů, majitelka se ho chystá rozšířit. Kytice ze zeleniny či klobás ale na pořadu dne nejsou. „Na zeleninové kytice se mě ptají pouze novináři, zákazníci je nevyžadují. Kdybychom ale měli poptávku, zvládli bychom je vyrobit,“ říká Sezgin.

O oblíbenosti ovocných kytic každopádně svědčí i počet fanoušků na Facebooku, který přesahuje třináct tisíc. Zprvu si ve Frutiku mysleli, že objednávky budou klasickou pánskou záležitostí, ve skutečnosti ale tvoří šedesát procent zákazníků ženy.

Obdarovávají své kamarádky, kolegyně, ale i partnery. Nakupuje se k narozeninám, svátkům a výročím. Část klientely zastupují firmy, jež shání dárky pro obchodní partnery nebo ovoce chtějí na firemní večírek.

Několikrát dokonce ve Frutiku vyráběli ovocnou kytici ve tvaru a barvách firemního loga. Nevěsty zase chtějí mít přesně sladěné barvy se svatební výzdobou. Kolikrát to znamená precizní namíchání růžové čokolády.

Jindy si zase zákazník přeje vykrojit z ovoce konkrétní tvar. Vedou zvířátka, srdíčka, na Velikonoce kytice zdobili zajíčci polití čokoládou. K jejich vykrajování se používá především ananas, další ovoce nakrájené na kousky pak barevnou aranži doplňuje.

Ve Frutiku se navíc snaží stále experimentovat. „Zkoušíme různé kombinace, nově jsme například zařadili hroznové víno v čokoládě, zjistili jsme, že to je fajn kombinace. Předtím jsme ho neměli,“ podotýká Klára Sezgin, která je spoluautorkou sladkých aranží.

Ovoce vozí do Modřan pražští dodavatelé, nicméně jeho původ se mění. Jednou dorazí jahody ze Španělska, jindy z Itálie, Nizozemska nebo Egypta.

„V Praze je příjemné, že jakékoliv ovoce tu seženete po celý rok. Pravidelně jezdímdo tržnice a obhlížím, jaká je zrovna kde kvalita, na základě toho pak objednáváme. Jahody musím hlídat zejména,“ popisuje ředitelka firmy, v níž sledují i sezonnost. V létě se například dostanou do nabídky i vodní melouny nebo broskve.

Nejlepší kamarádky ze studií Klára Sezgin původně vystudovala mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně. Kdyby nevzniklo Frutiko, nejspíš by podle svých slov pracovala v mezinárodní firmě či v oboru diplomacie. Má výbornou paměť na jazyky, chvíli působila na ambasádě v Řecku, takže hovoří řecky, cizí jí není ani bulharština, jelikož z Bulharska pochází její děda.

Nejvíc ovšem sedmadvacetiletou ženu poznamenal roční studijní pobyt v tureckém Istanbulu. Právě tady se totiž seznámila jak s ovocnými kyticemi, tak se spolubydlící Ceydou a nastávajícím manželem. Nápad ji inspiroval natolik, že si ho následně i se svými blízkými odvezla domů do Čech.

„Přechod do Čech ani jednomu z nich nevadil, oba si chtěli zkusit žít někde v cizině a tohle pro ně byla výzva. Líbí se jim, že jsme jako Češi poměrně aktivní, věnujeme se sportům, podnikáme výlety, to není v zahraničí úplně běžné. Na druhou stranu trochu trpí místním počasím a jídlem,“ popisuje Klára Sezgin. Kolegyně souhlasně přikyvuje a dodává, že její první česká slova byla: je mi zima.

Čeština i turečtina

Ve firmě se chvíli hovoří česky, nato je slyšet turečtina. Podle Kláry Sezgin je na vštípení do hlavy velmi jednoduchá.

Pomineme-li místní podnebí, Ceyda si dva a půl roku v Praze a práci ve Frutiku nemůže vynachválit, i ona se tu nakonec vdala, a co víc, s Klárou už nejsou jen kamarádky a kolegyně, ale i švagrové.

„Kdybych zůstala v Istanbulu, nejspíš bych zůstala zaměstnaná v IT firmě a každé ráno bych se probouzela smutná,“ přiznává Ceyda. Vysnila si totiž, že chce dělat lidi šťastnými, a to se jí ve Frutiku splnilo.

„Ať už na narozeniny, výročí, nebo z lásky, naše kytice rozdávají radost. Zákazníci s námi sdílí své radostné chvíle a tomě činí šťastnou,“ popisuje turecká rodačka s tím, že přestože doufá v další úspěšné rozšiřování firmy, hodlá pokračovat i ve studiích psychologie, která je jejím koníčkem.

Fungování rodinné firmy si všichni pochvalují, role jsou jasně rozděleny. Ceyda má na starost kontrolu výroby a figuruje jako jednatelka firmy, Klára oficiálně firmu řídí. Říká o sobě, že vystupuje jako exekutiva a manžel zastává roli mentora a vizionáře. „Manžel si vždycky něco usmyslí a já jsem ta, co to oběhá a připraví,“ směje se Klára Sezgin.

Doma je to občas trochu složitější. „Trávím prací hodně času, a když přijdu domů, už se mi o ní tolik mluvit nechce, kdežto manžel je naopak zvědavý,“ dodává.

S kolegyní Ceydou si sedly od prvního momentu, kdy spolu v Istanbulu bydlely, v kanceláři si sice občas vymění názory, ale během pěti minut se vše vrátí do starých kolejí příjemné spolupráce. „ Můžeme pracovat dlouhé hodiny a stále nás to baví,“ říká Ceyda.

Výdělky se vrací do firmy Než se koncem roku 2012 Frutiko otevřelo, přípravné práce spolkly tři měsíce. Museli nalézt vhodné prostory, připravit dokumentaci pro povolení potravinářského provozu a vytvořit e-shop s fotografiemi veškerých modelů. Počáteční investice dosáhly až k jednomu milionu korun a do firmy teče zpět i to, co se vydělá.

„Musíme si určit priority. Kdyby to bylo splatit počáteční investici, věřím, že by se nám to povedlo. My jsme se ovšem dali jinou cestou – co nejvíc růst a investovat,“ vysvětluje Klára Sezgin s tím, že velká část vložených prostředků šla na marketing a rozšíření nového produktu do povědomí veřejnosti. Aby bylo Frutiko vidět, začínalo na nepříliš výdělečných slevových portálech. Jako promo posílali také do větších pražských firem ovocné kytice zdarma.

Sezgin: Jsem nejkonzervativnější z firmy

Zatímco zprvu se ovoce vykrajovalo a aranžovalo pod rukama obou kamarádek a stálo na nich prakticky celé fungování firmy od objednávek po každodenní chod provozovny, dnes především firmu kormidlují.

Když Klára Sezgin s byznysem začínala, bylo jí jen čtyřiadvacet let. Neměla podnikatelské ambice a směřovala k běžnému zaměstnání, vlastního podnikání se zpočátku obávala. I dnes přiznává, že je nejkonzervativnějším článkem firmy.

„Manžel vždycky přijde s nápadem, a já jsem skeptická. Ze začátku jsem trpěla tím, jak to dopadne, ale teď už jsme nadšení a těšíme se, co bude dál,“ přiznává Sezgin.

„Samozřejmě že ve slabé chvilce si člověk říká, kéž bych byla zaměstnaná, měla pět týdnů dovolené a nějaké jistoty. Ale předpokládám, že žádná práce by mě nebavila tolik jako tohle vlastní podnikání,“ dodává.

Před Frutikem byla Klára Sezgin velkou milovnicí ovoce a ráda a často si ho dopřávala. Jedinou vadou na kráse spojenou s ovocným byznysem proto zůstává fakt, že ho ze svého jídelníčku téměř vytěsnila. „Když jen vidím ananas, osypu se. Ale to je asi daň každého takového byznysu,“ uzavírá s úsměvem mladá podnikatelka.

Zdroj: Lidovky – Byznys žije, Eva Fryšarová, 13. června 2015