O svaté Barboře se moc zpráv nedochovalo. Byla pannou a mučednicí, žijící v Nikodémii v Malé Asii a patřila ke 14 svatým pomocníkům. Ti byli často povoláváni v nejtěžších chvílích. Mezi nejznámnější a nejtragičtější momenty patří morové epidemie. Jejich společnou památku oslavujeme 4.12. Kolem roku 311 jí nechal císař Galerius katem stít hlavu mečem. Byla chycena při pronásledování křesťanů, které začalo v roce 305. Křesťanství bylo v té době zakázané a trestalo se smrtí. I přes snahu jejího despotického otce, bohatého kupce Dioskura, se nechala Barbora pokřtít a svůj život zasvětila Bohu.
Sv. Barbora je považována za patronku havířů, pyrotechniků, architektů a matematiků a také dětí. Ochraňuje před bleskem, požárem či násilnou smrtí. Proto se často označuje za patronku u většiny nebezpečných povolání. Její památce je u nás zasvěceno spoustu kostelů a také kostelních zvonů.
Mezi nejznámější zvyky patří řezání barborky, větvičky třešní, jabloně, slívky nebo jiných ovocných stromů. Větvičky řezaly či dostávaly svobodné dívky. Pokud do Vánoc vykvetla, znamenalo to, že se do roka vdá. Na větvičky dívky vyřezávaly jména chlapců, kteří jim byli sympatičtí. V dnešní době tento zvyk dodržuje pouze polovina českých žen. Skvělou alternativou k obdarovaní ženy či dívky je čokoládová kytice s ovocem z naší bohaté nabídky.
Staré pověsti říkají, že v podvečer sv. Barbory se zjevují záhadné ženské bytosti zahalené v bílém a obdárovavají malé děti sladkostmi. Nejčastěji jablíčky, ořechy, cukrovím nebo čokoládou. V dnešní době, na některých místech republiky, dávají děti, večer před sv. Barborou, za okno punčošky nebo talířky. Ráno, po probuzení na ty hodné, čeká malá sladkost.